BILL V NEBEZPEČÍ

Je ráno, asi 7:00 hod. Venku krásně svítí sluníčko a ptáčci zpívají J A kluci Kaulitzovi ještě spí, není se co divit. Převalují se ze strany na stranu a Bill občas zakňučí, jako miminko a Tom leží na břichu s rukou svěšenou z postele, otevřenou pusou a u toho ještě slintá J Kluci nejsou ničím rušeni do doby, než jim začne drnčet budík přes celý pokoj. Jako první se vzbouzí Bill, pomalu otevírá oči a rozespale mžourá a posazuje se: „jé, co to je?“ A nahne se k nočnímu stolku, aby ho mohl vypnout. Tom se prudce přetočí na záda a akčně otevře oči: „Čau brácha..co blbneš s budíkem? Bill se na něj dívá rozespale se svěšenýma ramenama a promne si obličej: „Co, já ne..já nevim kdo to nastavil. Asi máma, třeba tady byla v noci.“ Tom ani neodpovídá a znuděně, nuceně vstává z postele. Peřiny nechá rozházený a jde na se umýt do koupelny a na záchod. Bill si ještě zívne a vstává taky. Oblíká se do věcí, už v čem pojedou k tátovi a roztáhne závěsy a otevře okno, aby vyvětral. Čeká než se vrátí Tom, tak  zatím ustele ty postele, když nemá co dělat. Tom se vrací a jdou na střídačku s Billem. Tom se oblíká: „Máš volno.“ Tak Bill odejde a Tom s rozhlíží po pokoji a očima se zastaví na akváriu s rybičkama, teda už s jednou rybičkou.

Jde k akváriu, který mají mezi nočními stolky u okna a ani se nedívá dovnitř a už sahá po krmení, otvírá to a bere mezi prsty špetku toho krmení, ale najednou má zásek a kouká se, co dělá ta rybička. Leží, teda plave na hladině převráceně a nehýbe se. Tom hodí zpátky to žrádlo a kouká na ní nechápavě. Mezi tím se vrací Bill a vidí Toma, jak tam něco zkoumá: „Co tam děláš?“ Tom se na něj točí a řekne: „Pojď sem, heej čum. Ona je nějaká divná.“ Tak Bill jde k němu a koukne se taky: „Cos jí udělal?“ Tom se plácne do hlavy: „Co bych jí měl asi dělat?!“ Bill do ní šťouchne prstem: „Je mrtvá ne asi, tak já nevim.“ Tom se ušklíbne znechuceně: „Fůůj…a dal jsi jí nažrat?“ Bill tak přemýšlí a drbe se na hlavě: „Noo, asi před týdnem.“ A opatrně se usměje. Tom začne vyšilovat: „Jak před týdnem, jí nedáš ani nažrat. Jak by se líbilo tobě kdybych ti nedal najíst?!“ Bill vykulí oči: „Cože? Tys mi někdy dával jídlo, jo? Si nepamatuju teda..a navíc to byla tvoje rybička. Moje chcípla už dávno, jsem jí taky zapomněl dát nažrat.“ A chce odejít pryč, dolu na snídani. Ale Tom ho chytí za ruku: „Počkej, já na ní sahat nebudu!“ Bill máchne rukama: „No a co jako? To se jí štítíš?“ Tom kývne, že jo. Tak Bill zakroutí očima a šáhne do akvária a nabere jí na dlaň: „Ty z toho naděláš, ti budu říkat citlivka.“ A zasměje se a jde blíž k oknu a už vystrkuje ruku ven a  vyhodí jí. Ae Tom zařve: Seš pako nebo co? Z okna!!“ A Bill se otočí zpátky a přemýšlí: „Hmm, máš asi Recht, to by máma mohla najít.“ A tom řekne:: „No právě, jako já bych jí vyhodil z okna taky, ale znáš mámu.“ Bill jen kývne a jde z pokoje pryč: „Tak pojď Tome, ať nemáš hlad.“ Tom jde za ním a zavře za sebou pokoj a jdou dolu na snídani.

Bill jde rychle ven, najít chcíplou  rybičku a Tom jde rovnou do kuchyně, kde je už mamka Simone a připravuje klukům svačinu na cestu. Tom si sedá ke stolu, kde má už připravený cornflakes s mlíkem: „Ahoj mami.“ Simone se jen otočí: „Dobrý ráno, kde je zase ten Bill?“ „Šel najít…teda šel na záchod.“ „Aha..tak jes zatím, já vám dělám sváču.“ Tak se Tom pustí do jídla a přichází jeho bráška a sedá si taky ke stolu: „Ahoj mami.“ A Simone jen kývne. Bill se tázavě podívá na Toma a pozvedne obočí. Tom zahýbe ramenama, jako že neví a pokračuje v jídle. Bill to neřeší a začne jíst taky. Mamka maže poslední krajíce chleba a najednou začne zvědavě  mluvit na Billa: „Hele Bille, co to bylo včera na tom papíře? Ty píšeš nějaký básničky nebo písničky nebo co to je?“ Bill vykulí oči a zakucká se. Tom se strašně lekne a vyjekne: „Ty vole, co děláš?“ a rychle vstane, nahne se přes stůl a chce ho praštit pes záda. Ale Bill ukáže palec nahoru, jako že v pohodě a odkašlává si. Tom si sedne zpátky a opatrně bráchu pozoruje. Bill tiše a chraptivě říká mamce: „Co, proč? Jaký básničky a písničky?“ a u toho se divá pořád do svojí misky a nekouká na nikoho. Simone to domazala a dává jim to do tašky: „No já jen tak. A proč si to schováváš pod polštář? To můžeš přinést do tý hudební školy k „domácímu tátovi“. Bill se trošku naštve, protože se za to tak trochu stydí a ani neví proč: „Ale néé, jaká písnička nebo básnička?!“ a zaklepe si na čelo. Simone to naštěstí nevidí. „Jsem si jen něco zapisoval, jsem se nudil. A musíš to říkat tady před všema?“ řekne důrazně. „Koukej na Toma jaký dělá držky.“ Simone se otočí: „Se hned neurážej, jste nějaký drzí od toho včerejška! Chvilku se odmlčí a pokračuje: „Ale to byl jen nápad, doufám ale že se tam půjdete podívat, jste mu to slíbili.“ Pak se podívá na Toma: „Ty Tome přestaň dělat ty obličeje a koukej kam hrneš ten ubrus!“ Tom sedí sesunutém znuděně na židli a jak se rovná, tak stahuje ubrus: „No jo pořád! Furt něco proti mně máte!“ Bill kopne pod stolem do Toma, ať nerejpe. Ale Tom je tak otrávenej, že e mu to jedno a vyjede na Billa: „Hééj nech mě!“ Simone se naštve, všechno položí, sundá si zástěru a práskne s ní o kuch. linku: „A dost! Už mě štvete oba dva! Ty Bille umyješ tady pěkně ty misky a ty Tome jdi vynýst koš! Tom se diví: „Mami co je s tebou? Seš nějaká zlá na nás.“ „Zlá jo? To bys koukal, kdybych byla zlá. Snad mi můžete s něčim pomoct. Bill vstane a jde to mýt: „Tak dělej Tome, máma má pravdu. „No jo už jdu“ a vstává taky a jde ke koši,  znuděně vytáhne z koše igelit: „Fůůj  toe humáč!“ Simone se přísně podívá. Tom jde ke dveřím: „Už jdu mami neboj.“ Mamka na něj z dálky volá: „ A ať už jsi honem zpátky! Budeš si k tatovi balit sám! Velkej jsi na to dost!“  Bill se zlomyslně zasměje. Simone: „Pro tebe to platí  taky!“ Bill domývá ty hrnky: „Já si vždycky balim sám, mami nedělej že to nevíš! Fakt to je strašný!“ práskne s hrníčkem, ohne se k šuplíku a vytáhne si müslli tyčinku a jde nahoru do pokojíčku.

 Po cestě to jí a jak je naštvanej, tak si ani nevšímá, jakou si vzal a jí jablečnou a na jablka je alergický. Začne se hned škrábat a když je to horší, tak má astmatický reakce. Otevře v pokojíčku, ale nějak mu to nechutná a položí to na psací stolek a jde si balit. Ale vzpomněl si ještě, že potřebuje něco říct mámě, tak si zase veme tu tyčinku a jde dolu, že to vyhodí. Je v kuchyni a položí to na stůl: „Mami, já..“ Ale mamka nemá čas a uklízí. Tak Bill mávne rukou a jde pryč a na chodbě se srazí s Tomem. Bill se zastaví: „Mamka je naštvaná, tak neprovokuj“ a drbe si ruce. Tom: „Mno já vim.“ „No tak jako..ae t je jedno, jdu nahoru“ a začne si škrábat stehno a záda. Tom se na něj nechápavě dívá: „Co se pořád drbáváš?“ Bill se teď škrábe oběma rukama: „Já nevim, asi mám vyrážku z tý tvojí rybičky.“ A odchází nahoru. Tom jde z mamkou: „Jsem tady!“ Ale Simone nemá opravdu náladu: „No tak koukej mazat nahoru, jakto žes nedojedl tu tyčinku?“ Tom jí nechápe: „Jakou zase?“ Ona ukáže na stůl: „Támhle tu.“ Tak jde Tom ke stolu a veme to do ruky a čte: „Müslli tyčinka s jablky“ otevře pusu a všechno se mu uvnitř sebe sevře a myslí si: „Brácha, co děláš?“

 
TeriK