ZÁKAZ
„Tak kde máš ten lístek?“ ptá se netrpělivě Tom a po celým pokojíčku hledá ovládač. Bill je celý nervózní a vytáhne ho z kapsy. Tom si rychle a nedočkavě bere židli a přisouvá si jí blíž k televizi, kterou teď zapíná. „Ukaž, taky než to namačkáš je doba…jsem na tebe hodnej, co? Hodnej malej bráška..o deset minut mladší, jak vždycky říkáš.“ říká Bill a vytrhne Tomovi ten lístek s kódem a veme mu i ovládač a naťukává to sám. Tom jen mlčí a sedá si na židli obkročmo, že má opěradlo ve předu: „Tak co, už to máš?“ „Joo, čkej nee? Bo se ti na to víš co příště!“ řekne nervózně Bill. „Už to jde, dělej brácha sedej!!“ křičí Tom a je celej nervózní a zbrklý, máchá rukama a pak ztichne, jen co vidi v televizi to, na co se těšil celou dobu. Bill si toho moc nevšímá a začne si rovnat na posteli peřinu, že pak půjde spát. Ale Tom je celej zažranej a kouše si u toho nehty a uchechtává se: „Heeej Bille dělej, koukej…ta je pěkná ne?“ „Počkej chvilku.“ „Sakra dělej, tam za chvilku bude jiná ženská!“ Tak se Bill otočí a stoupne si vedle Toma a koukají spolu, ale Bill u toho pořád něco mele: „No ale tejta není moc hezká.“ „Cožee? Ta je právě dobrá ty vle, seš asi slepej ne?“ Bill se začne smát: „Já a slepej?? Tome to nevidíš, vždyť je skoro každá hnusná. Jedná má větší prsa a druhá menší..prostě jsou stejný. Jsou to štět…“ a jde okolo televize zhasnout světlo: „Abys měl na to lepší atmosféru.“ a mrkne na Toma. Tom se podívá jen tak z okna a už je pořádná tma, ale najednou vidí blesk a pár sekund za tim je slyšet silný hrom. Tom se usměje: „Woow, to je atmoška fakt cool.“ Bill má z Toma dost a směje se taky: „Ty seš pako fakt!“ vrací se k posteli a v tu chvíli co prochází okolo televize, tak vlítne do pokoje jejich mamka Simone, v noční košili a akčně jim chce něco povědět.
Kluci se strašně leknou a Bill spontánní, akčně a ani nepřemýšlí a stoupne si zády před telku a rukama ji obejme. Tom nepřemýšlí taky a vystřelí ze židle, jak blesk a tahá kabel ze zásuvky. Ale z dálky, takže ho vytahuje špatně až vylítnou jiskry a všichni se leknou ještě víc a v celém bytě vypadnou pojistky. Tom stojí, jak přikovaný vedle Billa a má otevřenou pusu a Bill taky začíná koktat: „Mami, jdeš spát jo?“ „Jo mami, jdeš spát?“ řekne za nim Tom. Jejich mamka vejde dovnitř, zavře za sebou a nechápavě kouká na svoje dvojčátka a začne se rozčilovat, je vytočená: „Tome můžeš mi vysvětlit co děláš? Bille co vyvádíš, proč seš před tou televizí?“ Bill se podívá na svýho brášku a zase koktá: „Noo..to..mami..já..teda my s Tomem. No víš, my to…koukáme na Drákulu a víš, jak vždycky říkáš, že na to nemám koukat večer…“ A Tom se zapojí taky: „No, fakt mami. Nechceme tě rozčilovat.“ A Simone zakroutí očima a naštve se ještě víc: „Jo, to máte pravdu. Ale mě nevadí, že koukáte na film, ale že tady jančíte kvůli filmu a ty tady vypojuješ pojistky." a ukáže na Toma. Bill chtěl něco říct, ale je radši ticho a jde od televize pryč, jde ke svý posteli a pod peřinou vytahuje svoje pyžamo. Tom je pořád vykulenej a myšlenka je pořád, tam kde byl do teďka – na “zakázaném programu“. Kouká do blba a pak z ničeho nic vyjekne: „My se báli bouřky, proto jsme to vytáhli.“ Bill se převlíká a jak uslyší tuhle hovadinu, tak se musí držet aby nevyprsknul smíchy a neprokecli se. Simone se chystá jít pryč a kouká na Toma: „Tak mazej do postele, to tady budeš stát a koukat do blba?“ Tom protřepe hlavou a vstane, uklidí židli a dá mamce pusu na tvář: „Dobrou noc mami.“ „Dobrou a neštvi mě.“ „A co ty Bille, ty mi nedáš pusu?“ Ale Bill už sedí v posteli, přikrytý a je líný vstávat: „Dám ale musíš přijít.“ Tak Simone jde k jeho posteli a dá mu pusu taky: „Brou a nekecejte dlouho, zítra jedete ráno k tátovi, teďka mi volal, tak si vás vezme na víkend. Takže spát a ráno brzo vstát, musíte si zabalit věci..“ Ohne se ještě jednou k Billovi a srovnává mu polštář:,,Tady ležíš, jak nejaký Schweine." a jak mu protřepává ten polštář, tak se z pod něj ukáže růžek papírku a ona to veme bezmyšlenkovitě do ruky, že to vyhodí. Ale Bill se strašně lekne a prudce si sedne a zaječí na mámu:,,Néé, mámoo!" Ona se ho na nic neptá a začne si to číst, ale vidí a to špatně, protože díky Tomovi vypadla elektřina. Simone čte: ,,Žij každou sekundu, slunce svítí i v noci.." ale nestihne to dočíst, protože jí to Bill vytrhne z ruky a strčí to zpátky pod polštář:,,To je moje!" Simone ho nechápe a vyptává se:,,Co to je za text?" Bill si naštvaně lehne a odsekne:,,Nic, psal jsem si jak jsme blbí. Je to moje věc, ne?" Mamka se naštve teďka už definitivně a odchází z pokoje:,,Dobrou!"
Tom se převlíká do pyžama u postele taky a nedá mu to a začne e vyptávat taky:,,Co to pořád schováváš? To je nějakej deníček nebo co?" Bill pořád odsekává:,,Ne není, ale dejte mi pokoj, člověk si nemůže nic psát ani." Tom mávne rukou a jde ještě k oknu a zatáhne závěsy: „Scheisse, blbá bouřka..jsme mohli koukat ještě!“ Bill ho moc nevnímá a je naštvanej, leží a najednou, z čista jasna ho napadla jedna melodie a chce to říct rychle Tomovi: „Heej Tome, já jsem asi blázen, ale normálně..“ Ale Tom se naštve a flákne sebou do postele a otočí se ke zdi: „Nech mě, nemám náladu.“ Bill se ale nenechá a zkouší to dál: „Ale já ti chci něco říct!“ řekne naléhavě. Tom se prudce otočí a vyjede na něj: „Sakra, nechápeš nebo co? Nemám náladu na nějaký nápady, co máš.“ Bill vykuleně: „Jak to víš, že jsem dostal nápad?“ Tom znuděně: „Nijak, heleď Billdo, ja jdu spát.“ Bill se urazí znova a lehne si taky a říká si v hlavě: „Tak si trhni.“ Tom ale pozná, že se bráška urazil a omluvně řekne: „A díky, seš machr..ale mám prostě točku.“ . Venku pořád bouří, k tomu začne ještě pršet a Bill jen znuděně řekne: „Hmm, brou noc.“ A zavře oči a snaží se usnout a Tom taky.
TeriK (a s PauliK jsme to vylepšily)
|
