„Kam asi,“ zakroutí Bill očima a vláčí za ruku Toma za sebou.
„Seš normální, to chceš dělat u popelnice, v takovým bordelu?“ Tom si ťuká na čelo a nervně se rozhlíží okolo.
Je tu moc lidí, pošťačka roznáší přes ulici do domů poštu a oni dva tady…
„Páchne to jak posraná prdel,“ chytne se za nos a začne prskat okolo „ráno jsem se koupal, mydlil… teď se ušpinim.“
Dojdou za roh mezi kontejnery a Bill Toma přímo namáčkne na modrou popelnici a dychtivě se mu přisaje na rty. Tom uhýbá hlavou, chce protestovat, ale Bill se na něj osopí: „Už se s tím smiř, bráško!“ políbí ho znovu a zubama jej zatáhne za piercing, který mu zdobí plné rtíky.
„Jednou jsme popeláři a po kytkách to vonět nebude,“ vysmívačně se zasměje při znechuceném pohledu Toma na to vše okolo. „všechno tady smrdí, jen ty gumídku, voníš po fialkách!“
„A ty si to chceš rozdat zase tady?“ pozvedne Tom, oblečený v montérkách, smířeně obočí.
„Jo, protože už to nevydržim, než objedeme všechny skládky, tak se složim vzrušením asi já.“ Začne si Bill nemotorněrozepínat popelářské kalhoty a…
